Podle průzkumu veřejného mínění od společnosti Atomico obdržely právě evropské podniky v přepočtu přibližně 38 miliard korun z virtuálních mincí. V letech 2014 – 2017 bylo vydáno několik dalších typů kryptoměn a jejich hodnota prudce narostla právě na konci minulého roku. Bitcoin zaznamenal nárůst o více než tisíc procent a Rusko dokonce zvažuje nad vydáním vlastního virtuálního rublu.
Švýcarsko je dnes zemí, která je v operacích s virtuálními mincemi nejen v evropské, ale i ve světové špičce. Zatímco v celém severoamerickém kontinentu byly příjmy v této oblasti zhruba ve výši miliardy amerických dolarů, ve Švýcarsku to bylo téměř 830 milionů dolarů. Jedna z nejmenších zemí v Evropě co do rozlohy tvoří více než čtvrtinu v počtu financí v souvislosti s kryptoměnami na celém světě. Celosvětový zisk z kryptoměn v roce 2014 byl přibližně 3,8 miliardy amerických dolarů.
Ne všechny země však virtuální mince podporují, Jižní Korea a Čína už prodej digitálních peněz zakázaly a možná se brzy dočkáme podobných pravidel i ve Spojených státech. Situace s ničím nekrytými penězi virtuálního businessu se nelíbí především Komisi pro cenné papíry a burzy.
Německo, Švýcarsko a Rakousko v Evropě suverénně vedou
Za Švýcarskem je na předních pozicích žebříčku Německo a Rakousko. Ze statistik vyplývá, že tyto tři země získaly z virtuálního světa za rok téměř miliardu dolarů, což je více, než ze součtu všech zemí střední a východní Evropy.
Největší zisk z virtuálních prostředků pochází z těžby. Ačkoliv ve druhém čtvrtletí roku 2018 očekáváme pokles hodnoty těchto měn, pokračuje doslova zlatá horečka, která se nápadně podobá té z poloviny 19. století. Horečka se rozpoutala dokonce i v České republice, na tom ovšem profitují prodejci hardware, neboť zájem o grafické karty a procesory do počítačových „herních sestav“ je obrovský.
